Rok od tornáda na jižní Moravě: jak ovlivnilo podnikatele?
Od doby, kdy se na jižní Moravě prohnalo ničivé tornádo, uplynul na konci června už rok. Jednalo se o nejsilnější tornádo na českém území za tisíc let. Přečtěte si, jak se se závažnými důsledky vyrovnali místní obyvatelé a podnikatelé.
8 minut čtení
Extrémní bouře, kterou doprovázelo krupobití a tornádo, se do obcí na Břeclavsku a Hodonínsku přihnala 24. června 2021 ve večerních hodinách. Dráha tornáda byla 26 kilometrů dlouhá, 500 metrů široká a jeho rychlost dosahovala 300 kilometrů za hodinu.
Škody, které zasáhly především obce Hrušky, Moravská Nová Ves, Mikulčice, Lužice, Hodonín a Ratíškovice, byly obrovské. Živel sebral 6 lidských životů a zranil více než 200 dalších osob. Poničil také přibližně 1 600 staveb – kromě domácností i veřejné, průmyslové a zemědělské budovy. Dvě stovky z nich museli majitelé úplně zbourat. Tornádo nešetřilo nikoho a nic, škody utrpěla motorová vozidla, silnice a další infrastruktura, zvířata i rostliny. Celkový účet za škody způsobené tornádem dosáhl 15 miliard korun.
Vliv na místní podnikatele
Generali Česká pojišťovna v souvislosti s tornádem řešila 14,5 tisíce podnětů od svých klientů a celkové škody se vyšplhaly na 1,85 miliardy korun. Z toho sice „pouze“ 1 777 škodních událostí souviselo s místními podnikateli, ale přesáhly miliardu korun. Průměrná výše škody v rámci podnikatelského pojištění činila 600 tisíc korun.
V současné době už Generali Česká pojišťovna většinu škod úspěšně vyřešila, vyplatila a uzavřela. Zbývá dořešit pouze některé rozsáhlé škody podnikatelů a městských samospráv, kde stále probíhají opravy velmi poškozených staveb. Už tak dost náročnou situaci na jihu Moravy navíc komplikuje nejen nedostatečná kapacita stavebních firem, ale i skokový růst cen stavebních prací a materiálů.
Likvidace škod po tornádu
Přestože tornádo v Česku znamenalo neobvyklou událost, Generali Českou pojišťovnu nezaskočilo. Už druhý den po této živelní pohromě poslala do zasažených obcí velký počet mobilních techniků a pracovníků, kteří poskytli podporu a odbornou pomoc nejen vlastním klientům, ale všem dalším místním občanům, kteří ji potřebovali. Díky práci ve speciálním kalamitním režimu se už týden po tornádu podařilo pojišťovně vyřešit téměř polovinu všech občanských škod.
Ponaučení, která přineslo tornádo
Při likvidaci škod, které tornádo způsobilo, se bohužel výrazně projevily nedostatky, které často mívají pojistné smlouvy. Týkají se především takzvaného podpojištění. To znamená, že je majetek (například dům) pojištěný na nižší částku, než je jeho skutečná – aktuální – hodnota. Někteří klienti si svůj majetek podpojišťují schválně (ale i nevědomky) a ušetří tak na pravidelných platbách za pojistné. Pokud ale ke škodě dojde, vznikne jim problém s vyplácením pojistné částky. Pojišťovna totiž vždy počítá se skutečnou hodnotou daného majetku a má právo vyplácenou částku v určitém poměru snížit.
Dalším problémem byly příliš nízko stanovené limity u pojištění. Při sjednávání pojistné smlouvy a odhadu možných rizik si klienti obvykle dovedli představit, že vichřice může způsobit mírné poškození střešní krytiny, ale většina z nich nepředpokládala, že by mohla způsobit zničení celé stavby nebo všech staveb v areálu. Bylo také těžké si představit, že 5 centimetrů velké kroupy mohou poškodit například všech 200 vozidel umístěných na volném prostranství autobazaru. Roční limity plnění (tedy maximální částka, kterou klientovi v rámci jednoho kalendářního roku zaplatí pojišťovna za daný typ škody) pro škody způsobené vichřicí nebo krupobitím si tak řada klientů nastavila příliš nízko a finance získané od pojišťovny jim na zaplacení všech škod nestačily.
Aktualizace smluv je základ
Hned po tornádu si klienti začali své pojistné smlouvy upravovat a vylepšovat. Provedli zejména navýšení pojistných částek a jednotlivých limitů. Pojistné smlouvy je ale potřeba obnovovat přibližně každé 2 až 3 roky a také pokaždé, když se významně změní hodnota majetku. Třeba po rekonstrukci nebo po nákupu nového vybavení. Nutné je brát ohled také na růst cen stavebních materiálů a stavebních prací. Právě ten způsobuje velké navýšení nákladů na znovupořízení stavby, a proto by měla růst i částka, na kterou jsou stavby pojištěné.
„U podnikatelského pojištění doporučuji provést kontrolu pojistné smlouvy při každé obnově pojištění za asistence pojišťovacího poradce. Je třeba zhodnotit, jestli jsou na ní sjednána všechna rizika, která mohou aktuálně hrozit a zda pojistné částky odpovídají aktuálnímu a reálnému stavu věcí,“ radí Iva Gažová, senior manažerka podnikatelské likvidace v Generali České pojišťovně.
Češi zaostávají v majetkovém pojištění
I když mnoho klientů po tornádu zodpovědně aktualizovalo své pojistné smlouvy, Češi mají obecně stále co zlepšovat. Na rozdíl od západní Evropy, kde propojištěnost (celková úroveň pojištění) nemovitého majetku přesahuje 90 %, v Česku se hodnota pohybuje jen okolo 50 %. Zhruba polovina občanů i podnikatelů si tedy zatím vůbec nesjednala majetkové pojištění. Důsledky tohoto rozhodnutí mohou být v případě škodních událostí velmi vážné a kruté.
Silné a nečekané výkyvy počasí s extrémní bouřkovou činností se v posledních letech stávají téměř pravidelností a riziko vzniku škody na majetku občanů a podnikatelů se tak zvyšuje takřka na celém českém území. „Aktuálně – rok po tornádu – opět řešíme majetkovou a zemědělskou kalamitu způsobenou bouřkovou činností s krupobitím. Počasí bohužel ovlivnit neumíme, takže musíme hledat způsoby, jak účinně snižovat hrozící rizika a jejich dopad na naše klienty. Dobře sjednané pojištění je absolutní základ,“ vysvětluje Gažová.
Mohlo by vás zajímat:
