Vypnutý JavaScript

Na ramenech zaměstnanců stojí a padá úspěch každé firmy. Proto byste si měli dát záležet na správném nastavení pracovních podmínek, které mají zásadní vliv na motivaci a výkon zaměstnanců. Ještě, než se pustíte do přijímání nových zaměstnanců, byste si tedy měli také ujasnit, jaký pracovní úvazek jim nabídnete a co různé typy smluv znamenají jak pro vás, tak pro nové kolegy v týmu.

Typy smluv pro zaměstnance

Každý druh pracovního poměru je vhodný pro jinou situaci. Pojďme se podívat, jaké možnosti má zaměstnavatel k dispozici.

Hlavní pracovní poměr (HPP)

Zaměstnanci, které přijmete na trvalý (hlavní) pracovní poměr, tvoří pevné jádro vaší firmy. HPP je ideální pro situace, kdy hledáte nové kolegy, kteří by u vás měli pracovat dlouhodobě s pevně stanoveným počtem odpracovaných hodin. Obvykle je to 40 hodin týdně.

Po uzavření pracovní smlouvy začíná zaměstnanci běžet maximálně tříměsíční (u vedoucích pozic maximálně šestiměsíční) zkušební doba, během které ho můžete propustit, pokud se vám neosvědčí. Stejně tak může on opustit vaši firmu, a to bez udání důvodu. Po ukončení zkušební doby už při propouštění počítejte s dvouměsíční výpovědní lhůtou.

Pracovní poměr můžete se zaměstnancem uzavřít na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou. Na dobu určitou může smlouva platit maximálně 3 roky a můžete ji prodloužit maximálně dvakrát. Poté musíte zaměstnanci nabídnout smlouvu na dobu neurčitou, nebo ukončit spolupráci.

Zaměstnanci pracující na HPP si postupně zažívají firemní procesy, osvojují know-how a rozvíjí se vám „pod rukama“. Proto mohou být pro firmu z dlouhodobého hlediska velkým přínosem. Na druhou stranu, z finanční stránky tolik výhodní pro firmu nejsou. Obnášejí vysoké náklady na sociální a zdravotní pojištění. Navíc je jejich finanční odměna pevně stanovená, takže jim budete muset zaplatit, i když zrovna nebudou mít co na práci.

Zkrácený úvazek

Zkrácený (částečný) pracovní úvazek je velmi podobný plnému pracovnímu úvazku (HPP), ale na rozdíl od něj obnáší méně než 40 odpracovaných hodin týdně. Může se jednat o poloviční, třetinový nebo například čtvrtinový úvazek. Zkrácené úvazky obvykle využívají lidé na rodičovské dovolené, v důchodu nebo pečující o nemocného příbuzného.

Zaměstnanec, který u vás pracuje na zkrácený pracovní úvazek, má stejná práva a povinnosti, jako v případě plného úvazku. Má tedy stejnou výpovědní lhůtu i zkušební dobu. Dostane od vás ale nižší plat a pravděpodobně i méně dovolené, které budou odpovídat snížené pracovní době.

U dovolené při zkráceném pracovním úvazku záleží na tom, jak má zaměstnanec práci rozloženou v čase. Jestli pracuje kratší dobu každý den, náleží mu minimálně 20denní dovolená, stejně jako zaměstnancům na HPP. Pokud ale dochází do zaměstnání jen některé dny v týdnu, počet dnů dovolené, na které má nárok, se úměrně zkrátí. To znamená, že při zkráceném úvazku, kde je pracovní doba rozvržena například jen na dva dny v týdnu, má nárok na osm dní dovolené za rok.

Se zkráceným pracovním úvazkem souvisí také takzvané sdílené pracovní místo (job sharing), což je novinka, kterou česká legislativa umožňuje od 1. ledna 2021. Funguje tak, že dva a více zaměstnanců konají stejnou práci v rámci jediného pracovního místa. Každý z nich má zkrácený pracovní úvazek a vzájemně se v práci střídají tak, aby vždy jeden z nich obsadil dané pracovní místo. Součet jejich pracovní dob nesmí přesáhnout stanovený týdenní limit, obvykle 40 hodin týdně. Toto kombinování zkrácených úvazků má zaměstnancům umožnit lepší sladění pracovního a rodinného života, ale také s sebou nese poměrně velkou administrativní zátěž.

Dohoda o provedení práce (DPP)

DPP je velmi často využívanou smlouvou při najímání brigádníků nebo pracovníků na splnění jednorázových úkolů. Vyplatí se vám, pokud potřebujete dočasnou výpomoc v hektickém období (například ve výrobě v předvánoční sezoně). DPP se uzavírá pomocí písemné smlouvy, obvykle na dobu určitou.
Při práci na DPP pro vás zaměstnanec může odpracovat maximálně 300 hodin ročně.
Pokud mají zaměstnanci „na dohodu“ odpracováno více než 180 dní za posledních 12 měsíců, mají právo písemně požádat zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel této žádosti však nemusí vyhovět. Pokud se tak stane, je povinen vám poskytnout nejpozději do jednoho měsíce odůvodněnou písemnou odpověď.

Výkon práce na dohodu také nesmí přesáhnout 12 hodin během po sobě jdoucích 24 hodin. Zaměstnavatel je však povinen rozvrhnout pracovní dobu alespoň 3 týdny před začátkem pracovního poměru. Zaměstnanec nemá právo na nemocenskou. U DPP také neexistuje žádná zkušební lhůta. Pracovní poměr můžou obě strany ukončit kdykoliv a platí zde 15denní výpovědní doba. Zaměstnanci však mají nárok na příplatky za práci v noci, o víkendu, za svátek či ve ztížených pracovních podmínkách. V případě překážek v práci jim také náleží volno bez náhrady odměny z dohody.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Práce na DPČ je také vhodná pro výpomoc, ale spíše pro dlouhodobou drobnou práci, která nepokryje celé směny. Můžete tak najmout administrativního asistenta nebo třeba pracovníka na úklid.

Na DPČ pro vás nesmí zaměstnanec odpracovat více než 20 hodin týdně. Nemusíte za něj odvádět zdravotní a sociální pojištění, ale jen když jeho měsíční příjem nepřesáhne 3 tisíce korun. Podobně jako u DPP se na zaměstnance nevztahuje nárok na dovolenou, odstupné ani nemocenskou. U DPČ nemusíte řešit zkušební lhůtu a pracovní poměr můžou obě strany taktéž ukončit kdykoliv

a platí zde 15denní výpovědní doba.

Od roku 2024 však vstoupila v platnost změna, která nově umožňuje lidem zaměstnaným na DPP i DPČ čerpat dovolenou. Podmínkou však je alespoň 80 odpracovaných hodin a celková délka pracovního poměru musí trvat nepřetržitě minimálně 4 týdny. Pokud pracujete „na dohodu“ u více zaměstnavatelů zároveň, posuzuje se nárok na dovolenou u každého zvlášť.

Za každou odpracovanou týdenní pracovní dobu má tedy zaměstnanec nárok na 1/52 z výměru dovolené, což je zhruba 1,5h.

Od 1. července 2024 vstupuje v platnost také další změna, která upravuje limit pro účast na sociálním a zdravotním pojištění. Tento limit je nově stanoven na 25 % průměrné mzdy, tedy na 10 500 Kč. Pokud má zaměstnanec uzavřeno více DPP souběžně, uplatňuje se limit ve výši 40 % vyhlašované průměrné mzdy, tj. 17 500 Kč.

Externí spolupráce (outsourcing)

Pokud na některé dílčí úkoly nechcete nabírat zaměstnance, máte možnost práci svěřit externistům. To může být jiná firma nebo OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná), která má několik svých dalších klientů a pracuje na živnostenský list. Typicky si takto firmy najímají externí účetní, IT specialisty nebo třeba marketingové pracovníky.

Za externího živnostníka neplatíte sociální a zdravotní pojištění, protože není vaším zaměstnancem. Nevztahuje se na něj výpovědní lhůta, nemocenská ani dovolená. Vyplácíte mu pouze odměnu za odvedenou práci. Nepodepisujete s ním klasickou pracovní smlouvu, ale například smlouvu o dílo.