Zálohy na daň z příjmu: Koho se týkají a kdy se musí platit?
Kdo musí zálohy na daň z příjmu platit, jak vypočítat jejich výši a v jakých termínech je zaplatit? V článku se dozvíte také o častých chybách, jejichž uvědomění vám může ušetřit nejen čas, ale také peníze.
10 minut čtení
Co je to záloha na daň z příjmu?
Daně jsou pro mnoho lidí složitým tématem, a proto může být i platba záloh na daň z příjmu obzvláště matoucí. Na začátek bychom si měli vysvětlit, co to vlastně záloha je. Záloha na daň z příjmů je částka, kterou musí poplatník platit během zdaňovacího období, i když zatím není známa výše celkové daňové povinnosti. Z těchto záloh je po skončení zdaňovacího období uhrazena skutečná výše daně.
Nejprve si pojďme vyjasnit, koho se placení záloh netýká. Jsou to:
-
Poplatníci, kteří v předcházejícím roce platili daň z příjmu ve výši 30 000 Kč nebo méně.
-
Poplatníci, kteří podnikání nebo jinou samostatně výdělečnou činnost provozují prvním rokem.
-
Zaměstnanci (za ně odvádí zálohy zaměstnavatel).
-
Poplatníci, kteří odvádí paušální daně.
Paušální daň je speciální typ daně, kterou mohou OSVČ dobrovolně odvádět na měsíční bázi. Tato částka obsahuje platbu na daň z příjmu a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Kdo musí platit zálohy na daň z příjmu?
Zálohová povinnost vzniká v případě, že poslední daňová povinnost poplatníka přesáhne 30 000 Kč. Poslední daňovou povinností rozumíme částku, kterou jsme v předchozím roce zaplatili na daních po odpočtech a veškerých slevách (u fyzických osob po daňovém zvýhodnění).
Jaká je výše těchto záloh?
Výše záloh se odvíjí podle výše poslední daňové povinnosti, tedy podle toho, jak vysokou daň z příjmu jste zaplatili v loňském roce. Rozlišujeme dvě kategorie:
-
Pololetní zálohy se týkají poplatníků, kteří v předchozím roce zaplatili na dani z příjmu více než 30 000 Kč, ale méně než 150 000 Kč. V tomto případě zálohová povinnost činí 40 % z daňové povinnosti a platí se pololetně, tedy 2x ročně.
Příklad: Pan Novák v loňském roce zaplatil na dani z příjmu 100 000 Kč. Jeho daňová povinnost odpovídá stanovenému rozmezí, tudíž se na něj vztahuje povinnost pololetní zálohy. Výše zálohy činí 40 % z původních 100 000 Kč, tedy 40 000 Kč. Tuto částku pan Novák zaplatí 2x v daný rok podle platných termínů. Celkově letos na zálohách zaplatí 80 000 Kč.
-
Čtvrtletní zálohy se pak týkají poplatníků, kteří v předchozím roce zaplatili daň z příjmu vyšší než 150 000 Kč. Tady zálohová povinnost činí 25 % a platí se čtvrtletně, tedy 4X ročně.
Příklad: Paní Veselá v loňském roce zaplatila na dani z příjmu 200 000 Kč. Její daňová povinnost přesáhla výši 150 000 Kč, a proto se na ni vztahuje povinnost čtvrtletní zálohy. Výše zálohy činí 25 % z původních 200 000 Kč, tedy 50 000 Kč. Tuto částku paní Veselá zaplatí 4x v daný rok podle platných termínů. Celkově letos na zálohách zaplatí 200 000 Kč.
Pozor: Pokud jste měli, jakožto fyzická osoba, v daném období tzv. ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmu, tak je do výpočtu záloh nezahrnujte. Ostatními příjmy mohou být např. prodeje nemovitosti nebo výhry v loterii. Tyto částky jednoduše do výpočtu záloh nepatří, protože se většinou jedná o jednorázové příjmy, které se neopakují každoročně. Ostatní příjmy se zahrnují až při samotném výpočtu roční daňové povinnosti.
Co dělat, když máte současně i příjmy ze zaměstnání?
Jestliže máte kromě podnikání zároveň i příjmy ze zaměstnání, rozhoduje o placení záloh následující:
-
pokud váš dílčí základ daně ze závislé činnosti (zaměstnání) činil v předchozím roce více než 50 % celkového základu daně, placení záloh se vás netýká.
-
pokud dílčí základ daně ze závislé činnosti byl mezi 15 až 50 % celkového daňového základu, zálohy platíte podle uvedených podmínek (pololetně či čtvrtletně), ale pouze v poloviční výši.
-
pokud váš dílčí základ daně ze závislé činnosti činil méně než 15 % celkového daňového základu, platíte zálohy v plné výši.
Příklad: Pan Šťastný je zaměstnaný ve firmě, ale veškerý svůj volný čas věnuje podnikání, které mu za poslední roky konečně začíná vydělávat více než jeho stálá práce. Jeho daňový základ za loňský rok činil 160 000 Kč – z čehož 64 000 Kč byl dílčí základ daně ze závislé činnosti (jeho zaměstnání). Tato částka tvoří 40 % z celkového daňového základu, a proto se jej týká placení záloh v poloviční výši.
Jak tedy bude vypadat jeho zálohová povinnost? Jelikož daňový základ pana Šťastného za loňský rok činil 160 000 Kč, týká se jej povinnost čtvrtletních záloh. To v jeho případě znamená 40 000 Kč (25 % ze 160 000 Kč) 4x ročně. Protože má však díky zaměstnání nárok na placení polovičních záloh, bude místo 40 000 Kč na zálohách čtvrtletně platit pouze 20 000 Kč. Celkově tedy místo 160 000 Kč za celý rok na zálohách zaplatí poloviční částku, a to 80 000 Kč.
Pozor: Pamatujte na to, že zálohy za daň z příjmu se zaokrouhlují na celé stovky nahoru. (př. pokud vám vypočtená záloha vychází na 20 425 Kč, zaplatíte zálohu ve výši 20 500 Kč)
Kdy se zálohy platí?
Termíny placení záloh se odvíjí podle toho, zda je zálohová povinnost pololetní či čtvrtletní. V případě, že se vás týká pololetní placení záloh, jsou pro vás důležité dva termíny – 15. června a 15. prosince. Pokud platíte zálohy čtvrtletně, zapište si do diářů kromě už zmíněných dvou termínů také 15. března a 15. září.
Správné pochopení povinnosti platit zálohy na daň z příjmu je klíčové, aby se dalo předejít případným sankcím. Proto v případě, že se tato povinnost na vás vztahuje, doporučujeme konzultovat s odborníkem na daně nebo daňovým poradcem.
Mohlo by vás zajímat:
