Vypnutý JavaScript

Co vás vedlo k přihlášce do soutěže SME EnterPRIZE? Co jste od účasti očekávali?

Primární motivací bylo zviditelnit sociální zemědělství. Našemu konceptu „sociální biofarmy“ věříme a víme, že prospívá lidem i přírodě. Orientujeme se na náš region, takže náš dosah není velký. Možnost představit se skrze celorepublikové ocenění a snad i inspirovat jiné zemědělce pro nás byla hlavním motivem k vyplnění přihlášky.

Zároveň jsme se chtěli porovnat s dalšími udržitelnými podniky. Dozvědět se, jak udržitelnost chápou jinak zaměřené firmy, a zjistit, jak v tomto srovnání obstojíme.

Vaše společnost propojuje principy sociálního a ekologického podnikání. Můžete blíže popsat, jak toto spojení funguje?

Jsme sadaři. Naším primárním cílem je obhospodařovat půdu a rostliny, potažmo produkovat ovoce a výrobky z něj. Rozhodli jsme se, že budeme pěstovat ekologicky. Jsme certifikovaná biofarma a řídíme se přísnými principy ekologického zemědělství platnými v západní Evropě, abychom podpořili místní ekosystém a udrželi půdu i rostliny v dobré kondici. Zároveň ale chceme být také prospěšní lidem z našeho okolí. Proto dáváme v sadech šanci na pracovní uplatnění těm, kteří by ho jinde hledali těžko. Našimi zaměstnanci jsou lidé s postižením, sociálním znevýhodněním, duševní nemocí nebo z různých menšin. Spolu s prací jim nabízíme i širší podporu – psychosociální pomoc, poradenství při řešení záležitostí na úřadech a více. Nabízíme i prostor pro stáže lidí s postižením z lokálních sociálních služeb, aby si mohli vyzkoušet, zda by je práce v sadech bavila.

Spojení sociálního a ekologického rozměru funguje skvěle. Ekologické zemědělství stojí na ruční práci, která je pro lidi se zdravotním postižením nebo duševní nemocí velmi přínosná. Kromě terapeutického aspektu je ideální také k udržení dobré motoriky. Proto je to z našeho pohledu ideální kombinace.

Vaše sady byly původně zpustlé. Jak probíhala jejich revitalizace a jak dlouho trvala?

Nemohu mluvit v minulém čase, protože revitalizace neustále probíhá. Nicméně největší část sadů už je revitalizována a momentálně se věnujeme restrukturalizaci, tj. sázení nových stromů.

Základem revitalizace a restrukturalizace jsou dva pilíře. Prvním je vysazování moderních rezistentních odrůd. Ty jsou na rozdíl od starších odrůd odolnější vůči nemocím a škůdcům, a tudíž jsou ideální pro ekologické zemědělství, které nevyužívá širokospektrální postřiky. Druhým je zvýšení druhové pestrosti – postupně doplňujeme vše od jádrovin, peckovin, skořápkovin až po bobuloviny.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi pěstováním ovoce v normálním sadu a v certifikovaném BIO sadu?

To se dá rozdělit na několik kategorií.

Podpora biodiverzity

Sem patří už samotný fakt, že u nás máme širší škálu ovoce než v běžných sadech (viz odpověď výše). Zároveň u nás nenaleznete úhor, žádnou část země nenecháváme neosetou. Zakládáme květnaté pásy a sečeme je méně často, než je zvykem v konvenčním zemědělství. Laikům se pak může zdát, že je to u nás takové neupravené a zarostlé. Jde ale o prostředí, ve kterém se daří hmyzu i jiným zvířatům. Faunu podporujeme i instalací bidýlek a budek. Vyšší biodiverzita pak přispívá mimo jiné k ochraně sadů – ptáci jsou skvělou přirozenou ochranou před řadou škůdců.

Ochrana půdy

Nepoužíváme žádná anorganická hnojiva ani širokospektrální postřiky. Pokud už musíme proti nějakému škůdci zakročit, pak používáme ekologické přípravky jako výluh z tropických dřev nebo rostlinné oleje, které „zalepí“ vajíčka škůdců. Hnojíme jen kompostem, hnojem a výluhem z žížalích vermikompostérů. Nikdy nepoužíváme postřiky „naslepo“ nebo preventivně. Průběžně monitorujeme pohyb škůdců a postřikujeme pouze při hrozícím rozmnožení konkrétního druhu. Díky tomu můžeme minimalizovat pohyb techniky, která zbytečně utužuje půdu. Když už musíme do sadů s těžkým strojem, snažíme se spojit více postřiků dohromady, pohnojit atd.

Ruční práce

Vše, co v konvenčním zemědělství zajišťují stroje nebo chemie, my děláme ručně. Za naším ovocem je obrovský podíl ruční práce od zastřihování stromků, kontroly plodů, pletí až po samotnou sklizeň.

Sad je nutné chránit například před škůdci, chorobami i mrazem. Využíváte pro jeho ochranu také pojištění?

Každoročně naše sady pojišťujeme proti kroupám. V návaznosti na pojištění fungují také některé národní programy na podporu zemědělců.

Ovoce nejen pěstujete, ale také sami zpracováváte. Co všechno sami vyrábíte a jaké zásady při výrobě dodržujete?

Hlavním důvodem pro to, že jsme začali zpracovávat, bylo využití „nevzhledných“ kusů ovoce. Tím jsme zároveň zajistili dostatečné množství práce pro naše hendikepované zaměstnance i během zimy. Práce v zemědělské výrobě je jinak sezónního charakteru.

Spektrum našich produktů se neustále rozvíjí a mění s tím, jak testujeme a objevujeme nové možnosti. Momentálně vyrábíme jednodruhové i míchané mošty, ovocná pyré, džemy, sušené ovoce a zeleninu, okrajově i nakládané zelí ve stylu kimchi. Aktuálně zkoušíme také receptury na chutney jako omáčky k masům, do těstovin apod.

Naší hlavní zásadou je nepřidávat nic, co není potřeba. Věříme v kvalitu a chuť našeho ovoce a nechceme ho doplňovat zbytečným cukrem navíc. U džemů se vyhýbáme želatině a obecně se snažíme udržovat naše výrobky bezlepkové, bez přidaného cukru a vhodné i pro vegany. Při výrobě křížal se držíme zásad raw a sušíme při nízkých teplotách, aby se v ovoci uchovaly vitamíny. No a kde to jde, využíváme při výrobě hůře prodejné kusy ovoce. Takové, které by kvůli vzhledu nebo velikosti na pultě zůstaly, chutnají v našich výrobcích skvěle. Typickým příkladem jsou naše jahody. Téměř přezrálé kousky dáváme do džemů, kterým dodají úžasnou barvu, chuť i sladkost.

Ve vašem sortimentu najdeme také loupané brambory, to je poměrně neobvyklý produkt. Proč jste se rozhodli zařadit je do svého sortimentu a mají mezi zákazníky úspěch?

Důvody byly dva. Prvním byla naše spolupráce s regionálními pěstiteli brambor a druhým zajištění mimosezónní práce pro naše hendikepované zaměstnance. Rozhodli jsme se naše čerstvé loupané brambory nabídnout restauracím a jídelnám v okolí. Nenakládáme je do solného láku. Pouze je oloupeme, zavakuujeme a odvezeme. Mají kratší trvanlivost než ty nakládané, ale to je vlastně i výhoda. Díky našemu zaměření na zákazníky z okolí dokážeme brambory dodat krátce po oloupání – restaurace a školní jídelny tak můžou vařit z maximálně čerstvých surovin. Zájem je veliký, momentálně musíme hledat stále další dodavatele brambor, abychom vůbec měli co loupat a prodávat.

Jste zakládajícím členem odbytového družstva ZELENÝ KOŠÍK. Co vás k tomu vedlo a jakým způsobem toto družstvo funguje?

Odbytové družstvo pro nás bylo logickým krokem, když jsme si uvědomili, že naše sklady nejsou celoročně vytížené. V minulých letech jsme se naučili se sklady lépe pracovat. Zdokonalili jsme práci s teplotou i způsobem skladování a připadalo nám škoda kapacitu skladů plně nevyužít. Zároveň jsme při jednání se zákazníky z řad jídelen, kantýn a restaurací chtěli nabízet víc než jen brambory a ovoce. Proto jsme se dohodli se zemědělci z okolí a založili odbytové družstvo. Je to výhodné pro všechny strany. Obchodní zástupce je tak lépe využitý, zákazníci dostávají širší nabídku z jednoho místa, a navíc efektivněji používáme skladové i dopravní kapacity. V neposlední řadě je to dobrá propagace regionálních zemědělských produktů. A na tom nám také záleží.

Podnikáte také další osvětové aktivity na poli ekologického zemědělství. Jaké to jsou?

Nejvíc nás teď zaměstnává projekt, který realizujeme díky podpoře Ministerstva zemědělství ČR. Ministerstvo si nás vybralo jako jednu ze svých „demonstračních farem“ a my na různých akcích ukazujeme dalším zemědělcům nejen výhody ekologického zemědělství, ale i jakých chyb se vyvarovat nebo jak se připravit na klimatickou změnu. V rámci toho pořádáme semináře, dny otevřených dveří a skupinové i individuální konzultace.

Zapojeni jsme i do projektu farmářské školy, ve které mladým zemědělcům nabízíme stáže a podílíme se na jejich vzdělávání. Ukazujeme jim, že ekologické zemědělství je ta nejlepší cesta.

Podílíme se i na výzkumných projektech. Spolupracujeme třeba s lidmi z Jihočeské univerzity a své zkušenosti rádi sdílíme i na konferencích. Naposledy třeba na mezinárodním sympoziu Živé zemědělství v Národním zemědělském muzeu. Náš sad také rádi ukazujeme i nejmladší generaci. Ve spolupráci s Jihočeským zemědělským muzeem nabízíme dětem pravidelné exkurze.